Vzpomínky na lepší časy…
Singapurský oblasťák
Venku je sychravo a motivace k tréninku je díky absenci závodů na bodu mrazu. Ideální příležitost pro vytvoření orientačně-cestopisného článku. Pro svůj první příběh jsem si vybral mé loňské největší OB překvapení, a to závod Salomon Tries Orienteering. Závody v Singapuru byly obrovským překvapením nejen pro mě, ale pro celou výpravu Haná Orienteering, která se místního orienťáku zúčastnila v rámci našeho Asijského Tour. Ze všech závodů, které jsme v Asii absolvovali (Čína, Malajsie a právě Singapur) byl ten singapurský jednoznačně nejblíž tomu, na co jsme zvyklí v ČR a možná i tím nám byl tak sympatický. Odmyslím-li si bezprostřední blízkost rovníku a s tím spojené klima, připadal jsem si jako na zimní lize Hanácké oblasti 🙂 Evropský přístup k organizaci má určitě na svědomí bývalý elitní švýcarský závodník Johanes Iten, který se kvůli svým pracovním povinnostem v Singapuru na delší dobu usadil.
Závody se do našeho programu dostaly více méně náhodou. Ačkoliv jsme celou naši O-Tour pečlivě naplánovali, Singapur jsme brali jako turisticky zajímavou destinaci, odkud létá pravidelná linka do Helsinek. Jörgen Mårtensson, legenda skandinávského OB, který se k nám v průběhu akce s malou švédsko-norskou skupinkou přidal, se zmínil, že v Singapuru je relativně dost OB map a mají tu velmi schopnou federaci. Hned jsem tedy začal zkoumat možnosti a zjistil jsem, že v den, kdy máme v plánu Singapur navštívit se zde koná místní oblastní žebříček 🙂
Na stránkách Singapurské federace byly všechny podstatné informace ve formě rozpisu, a tak jsme vůbec neváhali a celou naši výpravu přihlásili.
Den D byl 3. listopadu 2019, kdy ve městě panovaly příjemné tropické teploty okolo 30 ֯C a 100 % vlhkost. Chuť na pozávodní pivo si tak udělali prakticky všichni i při sprintovém formátu závodu. Jako obrovská výhoda se ukázal výběr shromaždiště v bezprostřední vzdálenosti stanice linky metra. Dokonce jsme měli to štěstí, že zastávka Clementi, kde se závod odehrával, byla na stejné trasa, jako zastávka u našeho hotelu. Cesta na závody tak byla úplná brnkačka, a protože jsme měli společné přesuny hromadnou dopravou nacvičené už z Čínské lidové republiky, měli jsme dostatek času i na hotelovou snídani. Dopravu do centra závodů ještě více než my ocenila právě Jorgenova skupina, která v den závodů odlétala domů. Díky metru s přesností švýcarských hodinek a skvělé síti místního SMRTu (Singapore Mass Rapid Transit), stihli nejen letadlo, ale i sprchu na hotelu a již zmíněné pozávodní pivo, kterému dali dokonce přednost před možností ,,sightseeingu” 🙂
Shromaždiště závodů, které by se neorienťákům mohlo jevit docela punkově, se ukázalo jako opravdu strategické. Krytá pasáž bytového domu nabízela dostatek místa na převlékání a v případě potencionálního deště (v této oblasti dokáže přijít opravdu nečekaně a být dosti intenzivní) by dokázala uchránit nejeden mobilní telefon, či fotoaparát. Příjemné překvapení bylo v podobě drobného občerstvení, které přišlo vhod hlavně po závodě. Hospodu přes ulici pak nejvíce ocenili žíznivý veteráni. Dostatek toalet zajišťovala jak tato hospoda (majitel se však zdál trochu zaskočený, při neustále tvořící se frontě na WC nekonzumujícími zákazníky), tak i čisté a navoněné toalety v rámci stanice metra. Cíl a start pak byl přímo na shromaždišti a k dispozici byla i tréninková mapka.
Ta se ukázala jako klíčová, protože umožnila lépe pochopit místní sídliště se specifickým architektonickým prvkem v podobě průchozích pasáží pod většinou obytných domů. Celkově byl terén orienťácky zajímavý, s množstvím cest všech kategorií, dětských hřišť a různých druhů městské zeleně. Navigaci komplikovala hlavně vizuální podoba budov, takže o paralelní chyby nebyla mezi závodníky nouze. Tratě pak byly vhodně postavené, s množstvím voleb, rychlejších úseků i jemnějších dohledávek. Běželo se za plného provozu, který však byl překvapivě mírný a všichni řidiči nesmírně ohleduplní.
Závod byl zakončen důstojným vyhlášením, přičemž byly závodníkům v hlavních kategoriích věnovány až překvapivě hodnotné ceny od sponzora závodu. Následovalo společné foto většiny závodníků, po němž se naše skupinka spokojeně odebrala zpět na hotel a pozdější prohlídku města.
Celý závod měl velmi přátelskou atmosféru a pořadatelé v čele s ředitelem závodu Eugenem Chowem odvedli dobrý kus práce. Kdo chtěl, tak drobné chybky v organizaci našel, ale pokud se bude pořádání závodů v Singapuru ubírat tímto směrem, můžeme se zde za pár let dočkat třeba i sprintového MS. Malou generálkou měl být letošní závod WRE, který byl bohužel kvůli pandemii Coronaviru zrušen. Tak snad příští rok…
